Rebutia (Mediolobivia) sarothroides

Ač si to velice, velice neochotně připouštím, možná na obrázku výše vidíme poslední existující exemplář tohoto druhu !!!
Dosud se nám nepodařilo zjistit, zdali ještě někde tato rostlina existuje. Moc bychom si to přáli. Doufáme, ale moc nadějí tomu nedáváme. Pokud by se někdo někde s touto rostlinou setkal, budu vděčen za jakoukoliv informaci.

Patří do skupiny dnes již zapomenutých a bohužel také nejspíše zcela ztracených druhů a variet z příbuzenstva Mediolobivia aureiflora. V ní bylo publikováno asi 14 jmen, část nebyla vůbec platně popsána a představovala různě odlišné formy zmíněné Med. aureiflora. Dodnes se přesně neví, kolik z nich a zda vůbec pocházely z přírody. Mnohem přijatelnější je vysvětlení, že šlo o kulturní hybridy snad z dílny ještě A.V.Friče, u kterého o ně nebyla nouze. Části z nich dal C.Backeberg platné jméno. Možnou výjimkou by mohly být variety (formy) blossfeldii a sarothroides. Tyto dvě rostliny jsou známy ještě z dob Wessnera, od kterého pravděpodobně pocházejí a dá se předpokládat, že v té době byly skutečně nalezeny v přírodě (zřejmě Marsonerem) - neznámo kde.
Bohužel, podobné pátrání bychom mohli vyhlásit po mnoha dalších rostlinách (viz. níže) z okruhu aureiflora - einsteinii, které jsou pravděpodobně ztraceny a odsouzeny do zapomění.
Ale vraťme se k rostlině na fotografii.
Rostlina je jakýsi "relikt" ještě z dob velkého znalce a pěstitele rebucií, pana Hlineckého a pochází s největší pravděpodobností přímo od něj. To že se zachovala dodnes je malý zázrak. Velmi starou rostlinu měl a dodnes má ve sbírce kolega z Děčína. Rostlina je striktně autosterilní, nikdy neudělala plod po opylení vlastním pylem. Ale s Med. aureiflora se kříží, přičemž vzniklé potomstvo je defakto shodné s tím, co se ve sbírkách občas nalezne jako tzv. forma duursmana (častěji chybně duursmaiana) ! Od ostatních "aureiflor" se značně odlišuje svými květy. Ty jsou naprosto neobvykle vybarvené, vnitřek květu je bělavě narůžovělý, střední část ohnivě oranžová a kraje okvětních lístků karmínově červené. Zvláštní kombinace, která je ale k nalezení např. i u Rebutia margarethae. Nejnápadnější odlišností jsou však růžové nitky tyčinek. Kvete v období června, tak jako jiné mediolobivie. Otrnění je štetinovité, nepíchavé, barvy špinavé slonové kosti. Roste dosti pomalu, ale dá se udržet pravokořenná. Pochopitelně ve velmi hrubém substrátu.
Dále přikládám i překlad popisu z Backebergova "Die Cactaceae" ... tak jako většina z té doby nám toho mnoho neobjasní ...

   C. Backeberg, Die Cactaceae 1959 (Mediolobivia aureiflora var. sarothroides) Naroubovaná se stává válcovitou; tělo světle až nažloutle zelená; bradavky kuželovité; 15 - 16 okrajových štětin, ponejvíce sklovitě bílé, až 6 mm dlouhé; 3 - 4 středové štětinové ostny a 2 horní ponejvíce delší, až přes 2 cm dlouhé, + - rezavě hnědé, ohebné, mnohonásobně zprohýbané, takže rostlina vypadá poněkud rozcuchaně; květy asi 4 cm dlouhé, hluboce ohnivě červené popř. téměř krvavě červené. Pochází od Marsonera. Stanoviště neznámé.

*****

Seznam jmen tzv. "starých Fričovských" rostlin, které jsou dnes téměř neznámé ve sbírkách a které si, pokud se ještě někde vyskytují, zaslouží velkou pozornost a zajištění jejich udržení, správnou identifikaci a pokud možno namnožení.
Pod těmito jmény se mohou ve sbírkách stále ještě někde udržovat coby velice staré rostliny.

okruh Rebutia aureiflora (syn.- Setirebutia, Mediolobivia) :
  var. albilongiseta Backb.
  var. albiseta Backb.
  var. leucolutea Backb.
  var. lilacinostoma Backb.
  var. nidulans Frič & Kreuzinger
  var. longiseta Backb.
  var. sarothroides Werd.
  f. blossfeldii Werd.
  f. duursmana Backb.
  f. rubelliflora Backb.
  f. rubriflora Backb.
  f. kesselringiana Culmm.


okruh Rebutia einsteinii (syn.- Cylindrorebutia, Mediolobivia) :
  var. karreri Backb.
  var. atrospinosa Rausch
  f. conoidea Wessn.
  f. nicolai Backb.
  f. rubriviridis Backb.
  f. steineckei Backb.
  f. schmiedcheniana Köhler
  f. nicolai Backb.


Rebutia spiralisepala

  Zpět